Kateřinská jeskyně - okolí
Jeskyně se nachází na území Moravského krasu, kde můžete navštívit celkem 5 veřejnosti zpřístupněných jeskyní – jeskyni Balcarku, Kateřinskou jeskyni, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyni Výpustek.
Skalní Mlýn
Osada Skalní Mlýn v místě spojení Suchého a Pustého žlebu je hlavním východiskem k návštěvě obou kaňonů, jeskyní Punkevních a Kateřinské a propasti Macocha. Na místě původního mlýnského stavení je dnes restaurace a hotel Skalní Mlýn s informačním střediskem a předprodejem vstupenek do jeskyní i jízdenek organizované dopravy. Motorizovaným návštěvníkům slouží 3 parkoviště. Zajímavým architektonickým objektem je lovecká chata knížecí rodiny Salm-Reifferscheidt Salmovka, postavená ve 2. polovině 19. století ve švýcarském slohu.
Na konci osady směrem ke Kateřinské jeskyni stojí Dům přírody Moravského krasu, kde vám doporučí, jaká zajímavá známá i utajená místa Moravského krasu navštívit, poradí s plánováním pobytu i jednotlivých výletů. Prostřednictvím interaktivní expozice se můžete netradiční formou seznámit s fenomény a příběhy zdejší krasové krajiny.
Propast Macocha
Propast Macocha je velmi navštěvovaným místem severní části Moravského krasu. Je součástí velmi složitého krasového systému, jehož zlomek představují Punkevní jeskyně. Propast s širokým otevřeným jícnem, jímž proniká až ke dnu denní světlo, patří k nejmohutnějším propastem tohoto typu ve střední Evropě. Její ústí se rozevírá do rozměrů 174 × 76 m. Hloubka je 138,7 m po hladinu Spodního jezírka. Ze sifonu Horního jezírka sem přitéká říčka Punkva. Po několika desítkách metrů se opět noří pod skálu ve Spodním jezírku.
Macocha je významná i z hlediska živé přírody výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Mezi nimi dominuje rostlina kruhatka Matthiolova (Cortusa matthiolii), která se nikde jinde v České republice nevyskytuje.
Blansko
První zmínka se datuje k roku 1141. V r. 1905 bylo Blansko povýšeno na město. Historie města je spjata především s tradicí železářství a výrobou umělecké litiny. Dominantou města je renesanční zámek, který je dnes sídlem městského muzea. Na Starém Blansku, nad řekou Svitavou, naleznete původně románský kostel sv. Martina. Do Blanska byl v r. 1936 také převezen dřevěný kostelík z Nižního Seliště na Podkarpatské Rusi. Představuje jednu z unikátních památek karpatského stavitelství. Další dominantou města je správní budova bývalé továrny K. & R. Ježek, postavená r. 1911 podle vzoru zámku Miramare v terstském zálivu. Zajímavou technickou památkou je zachovalá železářská huť Klamovka z 19. století.
Zámek Blansko byl přestavěn z tvrze Žalkovskými z Žalkovic na konci 16. století; v letech 1643-1645 poškozen a opraven až koncem 17. století, v roce 1766 zámek získali majitelé sousedního Rájce Salmové, kterým patřil až do roku 1945. Ti upravili zámek na letní sídlo. V hospodářských budovách u zámku bydlel v 19. století salmovský lékař a 1. průzkumník Moravského krasu MUDr. J. Wankel, u něhož několikrát pobýval malíř Josef Mánes.
Zámek Blansko - muzeum Blanenska
Rudice
Obec s železářskou a hornickou tradicí, jejíž vznik sahá do roku 1247, leží ve střední části Moravského krasu. Prapůvod osídlení zdejší krajiny spadá do období slovanské kolonizace počátkem 9. století, kdy se zde Slované usídlili jako prospektoři, uhlíři a hlavně hutníci. Jednou z nejnápadnější kulturních památek obce je větrný mlýn, zvaný též Větřák, situovaný na vrcholu kopce Tumperka. Od roku 1994 je ve mlýně otevřeno muzeum obce Rudice – expozice speleologie, mineralogie a historie hornictví a hutnictví. Součástí je i tzv. geopark s ukázkami zdejších hornin a výchozím místem naučné stezky Rudické doly.
Rudické propadání
Rudické propadání leží mezi Jedovnicemi a Rudicí ve střední části Moravského krasu. Povrchový areál propadání je tvořen mohutným slepým údolím, v jehož uzávěru se otvírá aktivní ponor Jedovnického potoka. Paleoponory leží v romantickém skalním amfiteátru, lidově nazývaným Kolíbky. Jeskyně Rudického propadání jsou vytvořeny na hydrografickém systému podzemního Jedovnického potoka. Jedovnický potok se v Rudickém propadání propadá do hloubky přibližně 90 m, kde vytváří asi 13 km dlouhý jeskynní systém – druhý největší v Moravském krasu a České republice. Na své podzemní cestě míjí řadu dómovitých prostor, mezi nimiž dominuje Obří dóm, jedna z největších podzemních prostor Moravského krasu. Jeskyně je součástí stejnojmenné národní přírodní památky.
Arboretum Křtiny
Arboretum bylo založeno v roce 1928 profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustem Bayerem. Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Evidováno je zde na 1000 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této unikátní sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se studenti i návštěvníci mohou seznámit je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), pocházející až z dalekého Japonska. Pro poučení je k dispozici naučná stezka Domácí dřeviny.
Lesnický Slavín
Lesnický Slavín je krajinářsky stylizovaný soubor památníků, upravených studánek, arboret a palouků rozmístěných v lesích kolem Adamova v obvodu Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) – účelového zařízení dnešní Mendelovy univerzity v Brně. V současné době se v Lesnickém Slavínu nachází přibližně 70 objektů. Jde o stavby budované jako připomínky význačných lesníků, kteří se zasloužili o lesní hospodaření v dané oblasti (R. Haša, J. Konšel, J. Opletal, A. Zlatník aj.). Dále jsou zde památníky věnované umělcům, jejichž dílo je spojeno s oblastí Moravského krasu nebo s přírodou obecně (S. K. Neumann, R. Těsnohlídek, K. H. Mácha, L. Janáček, S. Lolek, J. Mánes aj.). Řada památníků a studánek je věnována i samotné přírodě a zvěři (studánky Prosba lesa nebo Ptačí svatyně, památníky Pocta Půdě, Pocta Vodě a Památník Stromů).
Lesnický Slavín – průvodce
Lesnický Slavín – Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny MENDELU
Jedovnice
Krásné okolí, možnost rekreačního využití rybníka Olšovce (42 ha), rozsáhlé okolní lesy a výhodná poloha v Moravském krasu činí z obce vyhledávané a oblíbené rekreační a turistické centrum. Přesné datum založení Jedovnic není známo, pravděpodobně k němu došlo na přelomu 12. a 13. století. Souvisí s osidlováním kraje slovanským obyvatelstvem, živícím se zemědělstvím a dobýváním železné rudy. Nejstarší zachovalá písemná zmínka o Jedovnicích pochází z roku 1251. K tradicím Jedovnic patří po staletí rozvíjené rybochovné hospodářství s pravidelným a atraktivním ročním výlovem soustavy rybníků.
Plánovat výlety po okolí můžete i za pomoci webové verze Atlasu pro terénní výuku a outdoorové aktivity MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ autorů Ivana Baláka, Eduarda Hofmanna a kol.